Onemocnění na Alzheimerovu chorobu přibývá

Onemocnění na Alzheimerovu chorobu přibývá a týká se stále mladších lidí. Naději na účinnou léčbu přinesli slovenští vědci

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní porucha mozku, při které dochází k postupné demenci a v současnosti stále není známa příčina jejího vzniku. Pacienti přestávají poznávat své okolí a často jsou odkázáni na úplnou péči. Proto je tato diagnóza strašákem pro mnohé rodiny, na které se přenáší největší tíha. Co je alarmující, počet nemocných dramaticky narůstá a potvrzují to i data z UNIQA. Lékaři však varují, že nemoc postihuje stále mladší generace a vědci zatím nezjistili, proč. Dosud na tuto nemoc neexistoval lék. Slovenští vědci však již pracují na léčbě, která by mohla příčinu Alzheimerovy choroby zcela odstranit.

Alzheimerova choroba je onemocnění mozku, při kterém dochází k progresivní demenci. V současnosti neznáme příčinu. Pacienti s tímto onemocněním přestávají rozeznávat své okolí a stávají se zcela odkázáni na pomoc jiných. Proto je tato diagnóza doslova strašákem pro rodinu, na kterou je kladena největší zátěž.

„Tyto změny jsou spojeny s poruchou paměti. Pacienti často odcházejí na nákupy a nemohou se vrátit. Nepamatují si nové informace. Nevnímají to však jako problém. Mají pocit, že jejich okolí se mění,“ mluví pro UNIQA neuroimunolog Norbert Žilkavědec a ředitel Neuroimunologického ústavu SAV v Bratislavě, který se dlouholetě se věnuje výzkumu a prevenci Alzheimerovy choroby.

Stoupající trend tohoto onemocnění potvrzují statistiky Ministerstva zdravotnictví a NCZI. Alzheimerova choroba dokonce zatěžuje státní rozpočet více než onkologická onemocnění. Podle N. Žilky mají lékaři největší problém s tím, že pacienti přicházejí k lékaři pozdě.

„Mozek je velmi zranitelný, protože necítíme jeho bolest. Když nás bolí zub, okamžitě běžíme k zubaři a řešíme problém. V případě neurodegenerativních onemocnění nás mozek lže, neumíme přečíst signály, které nám vysílá. V momentě, kdy se objeví první klinické příznaky, jsou některé části mozku doslova zdevastovány,“ říká Žilka.

Rostoucí počet případů onemocnění Alzheimerovou chorobou eviduje v posledních letech i UNIQA. Nemoc spadá do připojištění kritických chorob a lze ji uzavřít do věku 65 let.

„Okamih vzniku pojistné události je den, ke kterému byla pojištěnému odborným lékařem – neurologem resp. psychiatrem stanovena před dosažením věku 65 let diagnóza Alzheimerova choroba. Podmínkou je, že příznaky přetrvávaly alespoň 6 měsíců,“ říká vedoucí týmu likvidace škod z pojištění osob UNIQA Ľubica Antalová. Jsou-li splněny podmínky pro výplatu pojistného plnění, vyplácí se celková sjednaná výše pojistné částky, na kterou byly pojištěny kritické nemoci.

„Vzhledem ke skutečnosti, že toto onemocnění je opravdu velkou zátěží pro rodinu pacienta, který nezřídka potřebuje 24 hodinovou péči, pojistnou částku bych v rámci životního pojištění doporučila sjednat od 30 000 Eur výše,“ radí Ľubica Antalová z UNIQA.

Alzheimerova choroba je zatím onemocněním zejména stařeckého věku a do věku 65 let je výskyt násobně nižší než výskyt ve vyšším věku. Dokazují to i statistiky UNIQA. Vědci však bijí na poplach a říkají, že celosvětově narůstá počet mladších pacientů kolem 50 let, dokonce už evidují i 40 letých lidí, u kterých se začaly projevovat příznaky nemoci. Vědci k tomu zatím nemají vysvětlení, nesouvisí to totiž s genetickou predispozicí.

„Ukazuje se, že to souvisí s nezdravým životním stylem – jde zejména o nesprávné stravování a málo pohybu, tedy pasivita. Během fyzické aktivity se totiž uvolňují látky, zejména ve svalech, a některé z nich jsou schopny přejít do mozku a vytvořit v něm optimální atmosféru. Tyto molekuly dokáží zmírnit a vyčistit to, co se tam děje,“ vysvětluje vědec Norbert Žilka možnosti prevence. Nové výzkumy navíc podle něj potvrzují, že na zdraví mozku má zásadní vliv střevní mikrobiom – tedy naše imunita. „Zjistili jsme, že střevní mikroflóra přispívá ke zdravému metabolismu a hraje rozhodující roli v normálním vývoji imunitního, endokrinního a nervového systému. Platí tedy, že většina onemocnění souvisí se zdravím našeho střeva.“

Alzheimer se dá diagnostikovat již z kapky krve – slovenští vědci pracují na léčbě

Doc. MUDr. Norbert Žilka, DrSc. je ředitelem Neuroimunologického ústavu SAV v Bratislavě. Více než 20 let se věnuje výzkumu interakce mezi imunitním systémem a lidským mozkem. Specializuje se na výzkum neurodegenerativních onemocnění lidského mozku a vývoj léků na Alzheimerovu chorobu. Podílel se na prvním vývoji vakcíny proti tau proteinu na léčbu Alzheimerovy choroby.

Na Slovensku trpí Alzheimerovou chorobou přibližně 80 tisíc pacientů, v současnosti však stále na nemoc neexistuje žádná účinná léčba. Vědci se však nevzdávají a už zanedlouho přijde i do Evropy a na Slovensko lék, který dokáže toto onemocnění zpomalit. Slovenští vědci pod vedením N. Žilku však pracují na léčbě na bázi imunoterapie ve formě vakcíny, která by mohla příčinu Alzheimerovy choroby zcela odstranit.

Aktuálně se vědcům a výzkumným společnostem v Bratislavě a Brně pod záštitou Neuroimunologického ústavu SAV navíc podařil revoluční průlom ve výzkumu prevence. Cílem je vyvinout nový test pro včasnou diagnostiku, protože ta je klíčová pro lepší prognózu pacientů a zvolení vhodné péče.

„Některá selhání lidského mozku už dnes dokážeme odhalit z malé kapce krve. V blízké budoucnosti budeme schopni odhalit začínající demenci pomocí jednoduchého krevního testu mnohem dříve, než se objeví první příznaky. Vývoj léčby se v současnosti dostává do závěrečné fáze,“ říká Norbert Žilka.

Co se děje v našem mozku při vzniku Alzheimerovy choroby?
Kdy bude na Slovensku dostupná léčba, která už je ve finále?
Co mají společného staří lidé, kteří se více než 90 let dožívají v plném mentálním zdraví?

I na tyto otázky odpověděl v UNIQA podcastu Lepší život neuroimunolog Norbert Žilka ze SAV. Rozhovor naleznete na všech podcastových platformách zde: