Žijeme v těžkých časech. Strach z budoucnosti, existenční problémy či pocity nejistoty trápí mnohé z nás. Důsledkem toho jsou často deprese nebo úzkostné stavy, které často mohou vyústit i v duševní problémy. Nakonec dennodenně jsme svědky toho, jak nepředvídatelně mohou reagovat lidé v běžných situacích, které život přináší. Někdy ani není třeba sledovat zprávy v televizi, rádiu či v tisku – situace se vyostřila až do takové podoby, že takových příkladů má každý z nás už dost i ve svém okolí. Co se to s námi děje a proč je tomu tak, že na lidstvo tak silně doléhají deprese a různé úzkosti? Není to jen zdání? Bohužel není. Zpráva světové zdravotnické organizace předpovídá, že do roku 2030 deprese bude celosvětově považována za nejčastější onemocnění!
Proč trpíme depresemi?
Zatímco ještě v nedávné minulosti pojem „deprese“ nepatřil k často skloňovaným, v současné době se s ní setkáváme téměř na každém kroku. Nemluvě o tom, že už není žádnou raritou, pokud lidé v našem okolí pravidelně navštěvují psychiatra a potřebují jeho pomoc. Dokonce, najít si psychiatra a zajistit si u něj pravidelná sezení může být problém. Lidí, kteří potřebují jeho pomoc, je totiž mnoho. Možná i víc, než si myslíme. A přitom, ještě donedávna jsme se divili, když jsme se s podobným jevem setkali zejména v amerických filmech!
MUDr. Daniela Petrova, která se s vědeckým týmem pana Prof. MUDr. Nikolu Alexandrova, Dr.Sc. již po celé desítky let věnuje výzkumu probiotické bakterie Lactobacillus Bulgaricus a jeho vlivu na lidské zdraví, zastává tento názor:
„Během uplynulých desetiletí, zejména mezi mladšími lidmi, došlo ke ztrátě víry a duchovna ak povýšení materiálního na kult. Lidé s nižšími příjmy neustále přemýšlejí, jak je zvýšit, aby mohli nakupovat více věcí, které jsou často nepotřebné. Lidé s vyššími příjmy si zase často kladou otázku „co když si to zítra nebudu moci dovolit a chtějí víc a víc. Bez ohledu na svůj příjem se lidé stále více obracejí zády k duchovnu a žijí pouze materiálním, což má často za následek stres a deprese.“ MUDr. Petrova dále uvádí, že u mnoha lidí se stres a deprese rozvinuly iv důsledku přísné izolace a opatření během epidemie COVID. Nutnost zůstat doma mnohonásobně zvýšila i spotřebu nezdravého jídla a jelikož pandemie trvala dlouho a vyžádala si mnoho životů, lidé se z této situace neumí vzpamatovat. Deprese se stala jedním z hlavních projevů post-covidového syndromu.
Jsou zde však i další důvody…
Situace je ovšem ještě složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. „Neustálé používání průmyslových potravin, které obsahují barviva, konzervanty, kypřicí a dochucovací látky, GMO a častý příjem léků (antibiotika, antidepresiva a další) vedou k těžké dysbakterióze tlustého střeva.“ vysvětluje MUDr. Petrova a pokračuje: „ V těchto stavech dochází k narušení vstřebávání vitamínů a minerálů skupiny B, které jsou nesmírně důležité jak pro činnost centrálního nervového systému, tak pro náladu.
A přestože jsou odborníci přesvědčeni o významu ergoterapie, uvědomují si, že pro účinný boj proti šíření deprese a stresu u dalších generací je zapotřebí mnohem více.
Jak si můžeme pomoci?
Všichni můžeme učinit například významné změny ve stravování, které pomohou zlepšit naši duševní pohodu. Také učitel národů Danů (v Bulharsku je považován za významnou osobnost) založil společnost Bílého bratrstva a vytvořil několik sytémů duchovně-tělesných cvičení Paneurhytmy, Sluneční paprsky, Pentagram atd.) viděl přímou souvislost mezi zdravím střev a lidskou psychikou. Napsal, že všechny lidské nemoci začínají ve střevech. Dnes je to prokázáno četnými vědeckými studiemi a klinickými studiemi. „osa střevo-mozek“. Tvrdil, že „naše střevo je náš druhý mozek a závisí na něm naše imunita i celkové zdraví.
Ti, kteří by o této skutečnosti stále ještě pochybovali, dozajista změní svůj názor, přečtou-li si informaci o tom, že vědecký tým bulharského výrobce probiotických produktů Laktera, které obsahují první probiotikum na světě odizolované z horských pramenů, Lactobacillus Bulgaricus DWT1, potvrdil klinickými testy na lidech zjištění amerických vědců: Probiotický kmen Lactobacillus Bulgaricus DWT1 nejen prokazatelně ovlivňuje zlepšení duševního zdraví člověka a působí jako psychobiotikum, ale brání i samotnému vzniku takových duševních problémů, jako jsou deprese a úzkosti.
Jak může probiotická bakterie regulovat dialog mezi střevem a centrálním nervovým systémem?
Jednoduše tak, že ovlivňuje produkci neurotransmitterů, zejména serotoninu a kyseliny gama-aminomáslové, což jsou látky nezbytné pro kontrolu nálady. „Tato zjištění by mohla vést k revoluci v léčbě psychických obtíží, protože naznačují, že zahrnutí potravin bohatých na laktobacily by mohlo být účinnou strategií pro zvládání stresu, deprese a úzkosti.“ Vysvětluje odborník na výživu, Dr. Sas Parsad.
Blahodárné a léčivé účinky probiotické bakterie se v letech 2022 – 2023 prověřily i během 31. expedice bulharských vědců v nehostinné Antarktidě, kde zjištění amerických výzkumníků potvrdilo také pozorování výzkumného týmu výrobce probiotik Laktera. Účinky takzvaných vodních probiotik, jako jsou kmeny bakterií Lactobacillus Bulgaricus DWT1 a Streptococcus thermophilus DWT4 nazývané, byly pozorovány u části posádky expediční lodi. Standardizované psychologické studie prokázaly, že u námořníků a důstojníků vystavených během 150denní expedice extrémním antarktickým podmínkám, kteří zároveň užívali Lakteru, se projevovala vyšší psychická stabilita, nižší míra deprese a úzkosti. Současně tito účastníci expedice prokazovali menší nebo žádnou tendenci k syndromu vyhoření.
Probiotický zázrak z pohoří Stará planina může pomoci i vám
Jen nedávno objevené kmeny Lactobacillus Bulgaricus DWT1 a Streptococcus thermophilus DWT4 se jako jediná probiotika získávají z horských pramenů. Jedná se o symbiotické kmeny, kdy jeden bez druhého nemohou existovat. Vyskytují se pouze v některých pramenech v bulharském pohoří Stará planina. Až v roce 2011 je objevil a popsal tým lékařů společnosti Daflorn, pod vedením profesora MUDr. Nikolu Alexandrova, specialistu na toxikologii, který se probiotiky zabývá již 45 let.
Zajímavé je, že při pokusech „vysadit“ tato probiotika iv jiných lokalitách na světě však tyto bakterie mutují, ztrácejí schopnost reprodukce a z prostředí postupně mizí. V Bulharsku však každoročně začátkem května mohou být izolovány přímo z jarní vody, v místních dubových lesích. Podle dosavadních testů vykazují tato probiotika až 10krát příznivější účinky na lidský organismus než samotné kmeny a technika jejich izolování má nyní patentovou ochranu v Evropě i USA.
Tyto kmeny bakterií mají díky svému vodnímu původu mimořádnou odolnost při průchodu zažívacím traktem a mohou tak bez významných ztrát doputovat až do tlustého střeva.
Zároveň těmto probiotikům nepřekáží ani skladování po dobu až dvou let při pokojové teplotě. Vědci při následných analýzách působení těchto probiotik zjistili jejich značný potenciál při prevenci celé řady onemocnění, včetně snižování schopnosti replikace virů nebo při ničení nádorových buněk.
Výzkum pozitivních vlastností patentovaných psychobiotik LAKTERA s obsahem Lactobacillus Bulgaricus DWT1, jako jediné probiotické bakterie izolované z horských pramenů, pokračuje v Antarktidě na nové expedici i v roce 2024 a jistě přinese další zajímavá zjištění. Nejlepší zpráva je však to, že aniž bychom čekali na výsledky expedice, psychobiotika LAKTERA může zařadit do péče o své zdraví každý z nás. Ať jen preventivní, nebo jako součást léčby, když už se vyskytnou nějaké zdravotní problémy. Nezapomínejme, že platí to, co jsme již uvedli na začátku: Všechny nemoci začínají ve střevech. Měli bychom tedy udělat vše pro to, aby naše střeva byla zdravá.
Sledujte nás i na sociálních sítích
Zdroj:
woman.sk